|
|
Přístup OSPOD k sociální práci s rodinou při ochraně dětí
VISTOŘÍN, Radek
Tato diplomová práce je zaměřena na přístup OSPOD k sociální práci s rodinou při ochraně dětí. Cílem této práce je zjistit, jak efektivně pracovníci OSPOD v České republice používají vybrané metody, techniky, přístupy a poradenství v rámci sociální práce s rodinou při ochraně dětí. Cíle práce bylo dosaženo za využití kvantitativní strategie výzkumu a metody dotazování formou dotazníku vlastní konstrukce. Byl využit totální výběr OSPOD v České republice (234 OSPOD). Osloveni byli vedoucí pracovníci, kteří dále měli možnost dotazník distribuovat svým kolegům (potenciálně 1841 respondentů). Z tohoto počtu oslovených pracovníků OSPOD odpovědělo celkem 235 respondentů. Kvantitativní data byla analyzována v programu SPSS verze 24 a graficky upravena v programu Microsoft Excel. Nejprve bylo otestováno normální rozložení dat za pomoci testů Komlmogorov-Smirnovův souběžně s Lillieforsovým testem a test Shapiro-Wilkův. Následně byly zvoleny neparametrické testy Kruskal-Wallis Test a Mann-Whitney U Test. U všech testů je stanovena hladina statistické významnosti na hodnotě p<0,05. Přidanou hodnotou výzkumu je analýza odpovědí na otevřené otázky. Tato kvalitativní data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti verze 8. Mezi stěžejní výsledky výzkumu patří statistické testování stanovených hypotéz. Nebyla prokázána statisticky významná závislost mezi délkou praxe a spokojeností s výkonem povolání (p>0,05). Proto tuto hypotézu nelze potvrdit. Druhá hypotéza byla rozčleněna podle vybraných metod, technik, přístupů a poradenství. Statisticky významný vztah byl prokázán v rámci hodnocení dosaženého stupně vzdělání a efektivity sociální práce zaměřené na úkol p<0,05 (p = 0,034). Dopadem do praxe je zjištění potřeby zavedení určité formy hodnocení počtu klientů na jednoho sociálního pracovníka OSPOD. Dále hodnocení metod, technik, přístupů a poradenství může také poukázat na potřebu dalšího školení.
|
|
|
Fenomen bezdomovectví v kontextu nabídky sociálních služeb města Benešov
Tulachová, Blanka ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámení s nabídkou nově vzniklých sociálních služeb pro bezdomovce ve městě Benešov na podkladě teoretických znalostí a informací o fenoménu bezdomovectví. Ukázání vlivu nabídky sociálních služeb na život bezdomovce, upozornění na další souvislosti a význam formy pomoci sociálních služeb v roli nízkoprahového denního centra, noclehárny a terénních služeb pro osoby bez přístřeší. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum pro jeho možnosti prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm dostatečné množství informací. Byla použita metoda případové studie. V závěru jsou shrnuty výsledky výzkumné části. Je ukázán vliv využití nabídky sociálních služeb pro bezdomovce v Benešově na kvalitu života osob bez přístřeší. Zjištěné závěry poukazují na význam pomoci a podpory, která je skrze sociální služby nabízena.
|
|
|
Pomoc při finančním hospodaření a využití finančně poradenských služeb v azylovém domě pro matky s dětmi
Vondráčková, Alice ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Téma mé diplomové práce je Pomoc při finančním hospodaření a využití finančně poradenských služeb v azylovém domě pro matky s dětmi. Cílem této práce je zjistit, zda je možné pomoci matkám v azylových domech ve finančním hospodaření. Finanční gramotnost a dovednost hospodařit s penězi těchto uživatelek bývá na velice nízké úrovni, kterou pak předávají svým dětem. Sociální pracovníci v azylových domech se snaží pomáhat a podporovat uživatelky v různých oblastech jejich života. Peníze jsou však oblast, do které si ne každá uživatelka nechá zasahovat. Ve své práci se zabývám pohledy jednotlivých účastníků na problematiku finančního hospodaření a dále s pomocí různých nástrojů spolupracuji s uživatelkami na zlepšení jejich dovednosti finančního hospodaření a na závěr zhodnocuji, jak se spolupráce na tomto úkolu podařila.
|
|
|
Sociální práce v oblasti dluhové problematiky
KAROCHOVÁ, Michaela
Tématem této práce je sociální práce v oblasti dluhové problematiky. Mnoho občanů ČR má v dnešní době jednu či více půjček anebo úvěrů, které nejsou schopni časem splácet a jsou vystaveni riziku exekuce. Důležitá je prevence a finanční gramotnost, a také sociální práce s lidmi v dluhové pasti. Tato práce se zabývá nejprve základními pojmy k danému tématu (dluh, definice dlužníka), dále vymáháním dluhů, a v neposlední řadě sociální prací a sociálním poradenstvím v oblasti dluhové problematiky, tedy prací se zadluženými lidmi. V praktické části práce se zaměříme na zmapování názorů sociálních pracovníků a ostatních odborníků pohybujících se v oblasti zadluženosti obyvatel Česka. Byl zde využit kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Byly zvoleny tři výzkumné otázky, ke kterým byly pro větší přehlednost stanoveny okruhy a k nim podotázky. Konkrétní rozhovor byl vedený pomocí návodu. Výzkumný soubor byl vytvořen z pěti pracovníků zaměřených na práci s lidmi v dluhové pasti. Byli vybráni z konkrétních institucí v Jihočeském kraji. Z výzkumu vyplývá, že komunikační partneři využívají individuální přístup ke svým klientům a podle toho jim nabízejí konkrétní pomoc. V první řadě s nimi musí konkretizovat jejich problém a zjistit podrobné informace a všechny podklady k tomu potřebné. Poté si s klienty mohou stanovit cíle a ty začít postupně plnit na průběžných konzultacích. Počet konzultací u klientů pracovníci sestavují podle potřeby a podle konkrétního cíle. U někoho stačí jedna konzultace, někdo jich potřebuje třeba 30. Důležitou součástí celého procesu s klientem je motivace. Většinu klientů lze motivovat přes rodinu, přátelé a blízké. O to se pracovníci snaží. Jde poté jen o klientův chtíč zlepšit svoji budoucnost. Celkovou situaci klienta a její řešení do budoucnosti ovlivňuje několik faktorů. Již výše byla zmíněna rodina, která na klienta má jak pozitivní, tak negativní vliv. Pozitivním může být psychická a finanční pomoc od rodiny. Negativně může dlužníka ovlivnit fakt, že v dluzích celý život vyrůstal a přijde mu normální se také od plnoletosti zadlužovat. S takovýmto zadlužováním souvisí i společnost, kdy klienta může ovlivnit okolí, se kterým se bude snažit srovnávat a bude se chtít "vyrovnat" ostatním. Bude více peněz dávat, než přijímat a spustí tak kolotoč dluhové pasti. To pak samozřejmě může mít vliv na zaměstnání a na budoucí život. Hlavním problémem ovlivnění dlužníka je nejspíše malá informovanost na školách, kde by bylo potřebné děti preventivně učit o dluhové pasti a následku neplacení povinností v dospělosti. Předejít tomu určitě mohou i rodiče, kteří například od školních let budou dětem dávat kapesné a tím je naučit zacházet s penězi a šetřit si. Bakalářská práce může přinést užitek sociálním pracovníkům z organizací, které pracují se zadluženými lidmi. Také může být vhodná pro školy a pro veřejnost. Může sloužit k rozšíření povědomí o tom, že zadlužení je čím dál větším problémem celé společnosti.
|
|
|
Sociální práce v paliativní péči v nemocnici
Šerých, Anna ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Téma této práce, sociální práce v paliativní péči, je velice aktuální, protože v posledních třech letech byla díky programu Spolu až do konce Nadačního fondu Avast zavedena specializovaná paliativní péče v osmnácti českých nemocnicích, což je reakce na skutečnost, že 78% obyvatel ČR umírá ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku: "Jak sociální pracovníci v Ústřední vojenské nemocnici Praha, kteří mají zkušenost s klienty v terminálním stadiu nemoci, popisují prostředky vedoucí k dosažení cíle sociální práce v paliativní péči v nemocnici?" Ke zjištění odpovědi na tuto otázku bylo použito metody zakotvené teorie a realizace výzkumu v ÚVN Praha. Hlavní zjištění výzkumu spočívají v popisu cílů sociální práce v paliativní péči v nemocnici, tak jak je chápou respondenti, a v popisu prostředků sloužících k dosažení těchto cílů a propojení mezi nimi. Těmito cíli jsou: přání klienta a kvalita dožití s důstojným umíráním a mezi prostředky se řadí vztah mezi sociálním pracovníkem, klientem a rodinou; sociální poradenství a péči o rodinu. Mezi další zjištění patří popis potřeb těch rodin, s kterými se sociální pracovníci při poskytování paliativní péče setkávají nejčastěji. Potřeby jsou pojmenovány takto: je o něj dobře postaráno; vím, co bude dál a emoční podpora. Přínos...
|
|
|
Fenomen bezdomovectví v kontextu nabídky sociálních služeb města Benešov
Tulachová, Blanka ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámení s nabídkou nově vzniklých sociálních služeb pro bezdomovce ve městě Benešov na podkladě teoretických znalostí a informací o fenoménu bezdomovectví. Ukázání vlivu nabídky sociálních služeb na život bezdomovce, upozornění na další souvislosti a význam formy pomoci sociálních služeb v roli nízkoprahového denního centra, noclehárny a terénních služeb pro osoby bez přístřeší. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum pro jeho možnosti prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm dostatečné množství informací. Byla použita metoda případové studie. V závěru jsou shrnuty výsledky výzkumné části. Je ukázán vliv využití nabídky sociálních služeb pro bezdomovce v Benešově na kvalitu života osob bez přístřeší. Zjištěné závěry poukazují na význam pomoci a podpory, která je skrze sociální služby nabízena.
|
|
|
Pomoc při finančním hospodaření a využití finančně poradenských služeb v azylovém domě pro matky s dětmi
Vondráčková, Alice ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Téma mé diplomové práce je Pomoc při finančním hospodaření a využití finančně poradenských služeb v azylovém domě pro matky s dětmi. Cílem této práce je zjistit, zda je možné pomoci matkám v azylových domech ve finančním hospodaření. Finanční gramotnost a dovednost hospodařit s penězi těchto uživatelek bývá na velice nízké úrovni, kterou pak předávají svým dětem. Sociální pracovníci v azylových domech se snaží pomáhat a podporovat uživatelky v různých oblastech jejich života. Peníze jsou však oblast, do které si ne každá uživatelka nechá zasahovat. Ve své práci se zabývám pohledy jednotlivých účastníků na problematiku finančního hospodaření a dále s pomocí různých nástrojů spolupracuji s uživatelkami na zlepšení jejich dovednosti finančního hospodaření a na závěr zhodnocuji, jak se spolupráce na tomto úkolu podařila.
|
|
|
Standardy kvality sociálních služeb z hlediska procesu vytváření písemných standardů v některých organizacích občanského sektoru
Strouhalová, Magdaléna ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Průša, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem standardů kvality sociálních služeb a procesem tvorby písemných standardů kvality v některých organizacích občanského sektoru poskytujících sociální služby. V teoretické části se věnuje zejména nové právní úpravě sociálních služeb a jejím principům, mezinárodním souvislostem; dále pak samotným standardům kvality a různým nástrojům, které s nimi souvisí, jako inspekce kvality sociálních služeb, registrace poskytovatelů a vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Empirická část se věnuje vyhodnocení výzkumu zaměřeného na proces tvorby písemných standardů kvality ve zkoumaných organizacích a prezentaci dat získaných zejména formou pozorování a dotazníkového šetření v organizacích.
|
|
|
Sociální poradenství v rodině při rozvodu
UHLÍKOVÁ, Jana
Ke zvolení tématu diplomové práce mě vedla skutečnost, že v posledních letech dochází k velkému počtu rozvodů. Tento fakt dokazují údaje Českého statistického úřadu, ze kterých vyplývá, že se rozvádí každé druhé manželství. Příčiny nelze jednoznačně určit, neboť toto rozhodnutí ovlivňuje mnoho faktorů. Patří mezi ně rostoucí tempo společenských změn, odlišný pohled na řešení problémů a na život, krize partnerů, která vyvolá hluboký a trvalý nesoulad mezi nimi a mnohé další. Rozvod je pro všechny zúčastněné bolestivou záležitostí. Zasahuje do široké oblasti života a důsledky zanechává na dospělých i dětech (v případě rozvodu, kde se za dobu manželství narodily děti). Pokud je rodinná situace natolik vyhrocená a jen těžko se hledá kompromisní řešení problému, je možno využít instituce či zařízení, která nabízí služby sociálního poradenství poskytované na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Sociální poradenství rozlišujeme na základní a odborné. V případě rozvodu se jedná o využití odborného sociálního poradenství a lze je vyhledat například v poradnách pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které mají tuto službu řádně registrovanou. Do jaké míry jsou tyto služby využívány, bylo předmětem výzkumu v této diplomové práci. Cílem práce bylo zjistit, zda rodiny v rozvodovém řízení využívají k řešení své situace také sociální poradenství, a s jakým výsledkem. Pro splnění výše uvedeného cíle byly zvoleny tři výzkumné otázky: 1.Z jakého zdroje jsou rodiny informovány o možnosti využití sociálního poradenství? 2.Jakým způsobem pomáhá využití sociálního poradenství řešení životní situace rozvádějícím se rodinám? 3.Co přináší rodinám využití sociálního poradenství? Pro zjištění potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování. Využito bylo dvou technik dotazníku s uzavřenými otázkami a techniky hloubkového rozhovoru s vybranými respondenty. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi bylo použito dotazníku s uzavřenými otázkami, neboť bylo potřeba zjistit, které z rozvádějících se rodin využily při rozvodu služby sociálního poradenství. V této fázi byl základní výzkumný soubor S1 tvořen zástupci, kteří prošli rozvodovým řízením. Celkem se jednalo o 47 oslovených respondentů, kteří byli vybráni na základě metody snowball sampling, kdy dotazovaný, který je tazatelem vybrán, doporučuje další respondenty splňující podmínky výzkumu a všech 47 respondentů s vyplněním dotazníku souhlasilo. Ve druhé fázi výzkumu byly uskutečněny rozhovory s respondenty tvořícími výběrový soubor S2. Byli do něj zařazeni dotazovaní na základě kvótního výběru v případě, že na první položenou otázku dotazníku odpověděli ANO.Tento výběrový soubor byl tvořen 5 respondenty. Rozhovory byly doslovně přepsány do záznamového archu a zjištěné informace byly dále tříděny podle předem daných otázek či okruhů, které vycházely z výzkumných otázek, analyzovány a porovnávány s odpověďmi ostatních respondentů. Smyslem této práce bylo na základě provedeného výzkumu ukázat, zda a do jaké míry jsou služby sociálního poradenství využívány, jaké možnosti poskytují a co přináší lidem, kteří tyto služby využili. Z výsledků jasně vyplynulo, že využití těchto služeb je limitováno tím, že značná část rozvádějících se rodin nevyhledá z nejrůznějších důvodů tuto pomoc. Naopak v případě respondentů, kteří službu sociálního poradenství vyhledali, jim tato pomoc byla přínosem při řešení jejich problému a v mnohém i rozvod usnadnila.
|
host ::
RSS.